Kdosi jednou řekl, že duše mluví jazykem obrazů. V arteterapii se snažíme tomuto jazyku naslouchat a porozumět. Snažíme se zjistit, co naše duše potřebuje, aby nás provedla úskalími života jako bytelná silná loď. Život se pak stává zajímavou, naplňující plavbou, kde v moři neznáma nacházíme smysl života.

Stejně jako u většiny lidí byla i moje „plavba“ životem často velkým blouděním a tápáním. Narodila jsem se v roce 1970 na Slovensku. Ve svých osmnácti jsem moc nevěděla, kam se vrtnout. Studium oboru výchova a vzdělávání dospělých pro mě bylo volbou naslepo. Netušila jsem, že mě to bude provázet celý život. Byla to jen náhoda? Cestou životem jsem stále více zjišťovala, že mě naplňuje práce s lidmi. Se vzrůstajícím zájmem o psychoterapii jsem se stále více učila způsobům, jak naslouchat tiché, vzdálené řeči lidské duše – jak druhých lidí, tak svojí vlastní. Moje plavba životem tak získala jasné souřadnice. Od té doby se v této oblasti celoživotně vzdělávám: prošla jsem pětiletým výcvikem v psychoterapii, dvouletým kurzem arteterapie, 500 hodinovým výcvikem koučinku a supervize, tanečnými a mnoha jinými kurzy práce s tělem a osobního rozvoje. V Poradně pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy v Sokolově jsem získala mnohaleté zkušenosti s poskytováním individuální, partnerské a rodinné terapie. Dlouhá léta také vedu kurzy orientálního tance a ve svém volném čase se zajímám o četbu, umění, hudbu….

Při své práci neustále zjišťuji, jak jemná a neznatelná může symbolická řeč našeho podvědomí být. Jaké je potřeba péče, citlivosti a trpělivosti, aby duše vypověděla svoje tajemství. Jsem ráda, že můžu být součástí tohoto procesu objevování a provázet tak i další lidí na jejich plavbě životem. Pevně doufám, že to tak bude i nadále….