Orientální tanec
Orientální tanec, v Evropě nazýván břišní tanec, ačkoliv v arabštině jeho název zní "Raqs Sharqi" (tanec východu) zahrnuje všechny částí těla, od chodidel po konečky vlasů. Většina pohybů vychází ze středu těla. Páteř je pevnou osou, kolem které krouží pánev a hruď. Krása břišního tance netkví v síle tanečnice, nýbrž v její schopnosti ovládat své svaly. Právě díky umění selektivního zapojení svalů vypadají vibrace předváděné zkušenými tanečnicemi tak lehce a nenuceně.
Západního člověka tradičně charakterizuje málo pružná pánev. Běžný postoj mnoha lidí je odrazem ideálního vojenského postoje: prsa ven a břicho dovnitř. Procvičování pánve otevírá vitální oblasti dolní části páteře a tím uvolňuje proud energie. Aktivní pohyby pánve zvyšují svalový tonus a zrychlují krevní oběh, proto mají příznivý vliv na celé tělo. Vlnivé pohyby, kroužení a vibrace zlepšují pružnost, podporují rytmické a koordinované dýchání, ukotvují správnou pozici tělesného středu a zmírňuji menstruační křeče a bolestivé pocity v těhotenství. Tanec pomáhá těhotným ženám, aby se připravily na porod, lépe se seznámily se svým tělem a naučily se používat břišní a pánevní svaly.
Smyslem cvičení není to, abyste se rychle naučily co možná nejdokonaleji tančit, nýbrž to, abyste se naučily cítit své pohyby a vnímat své fyzické a emoční reakce jako spojité nádoby. Seznamte se s vlastním tělem a poznáte jeho omezení. Dejte svému tělu čas, aby si vypěstovalo svaly potřebné k břišnímu tanci. I když se vám bude zdát, že neděláte pokroky, vaše tělo se učí. Na začátku nácviku je právě důležité, abyste se pohybovala přirozeně a nestarala se o to, zda pohyby provádíte „dokonale“. Nejsou stanoveny žádné neměnné krokové sekvence, podstatou břišního tance je pohybová improvizace. Žena by se měla zcela poddat tanci a svým pocitům.
Břišní tanec vyžaduje, aby tanečnice byla zabydlená ve svém těle, které je pevně spojené se zemí a aby tento svůj prostor plně ovládala. Nesmí se stydět a skrývat své ženské tvary a tvůrčí mateřskou sílu, kterou její tělo představuje. Žena, která chce tančit břišní tanec, musí být spokojená se svým tělem a jeho pohyby. Mnoha ženám také břišní tanec nabízí způsob, jak se vypořádat s kulturou, která prosazuje diktát vyzáblého těla a ženskou roli omezuje na tichou a křehkou okrasu.
Břišní tanec dokáže ženu osvobodit a uvolnit a dovést ji k uvědomění vlastní krásy a smyslnosti. Tanečnice se naučí si svého těla vážit a také o ně bude pečovat. Břišní tanec jemným, ale komplexním způsobem posiluje celé tělo a navíc díky pozitivnímu probouzení sebedůvěry harmonizuje i duši.
(Zdroj: P.Coluccia, A.Paffrath, J.Pütz: Umění břišního tance)